O gruzínském víně
O gruzínském víně
Na světě jsou tři způsoby výroby vína: evropský, imeretinský a kachetinský. Dva ze tří způsobů výroby vína jsou tudíž gruzínské – používají k výrobě tradiční hliněné nádoby kvevri. Tzv. Kachetinská metoda zrání vína v hliněných nádobách “Qvevri” údajně sahá až do 6. tisíciletí před našim letopočtem. Nádoby bývají různého objemu desítek po desetitisíce litrů. Nádoby se po ukončení kvašení utěsní a zakopou do země. Tím se zajistí zrání vína ve stabilní teplotě, které trvá nejméně půl roku, někdy však až dvacet let, teprve poté se kvevri vyzvedne a víno se stočí. Rozdíl mezi vínem vyrobeným imeretinským a kachetinským způsobem je jednak v chuti, jednak v barvě. V kachetinských vínech je více taninu, protože kvasí déle společně se slupkami.
Východní Gruzie – Kachetie – je z hlediska klimatických podmínek vůbec nejlepší a také největší vinařskou oblastí v zemi. Gruzie se dělí na pět vinařských regionů, kde rostou většinou endemické odrůdy vinné révy, které se vyznačují poměrně dobrou mrazuvzdorností. Kromě Kachetie, která produkuje 70 procent veškerého gruzínského vína, se jedná ještě o vinařskou oblast Kartli, Rač‘a-Lečchumi, Gurie-Adžarsko-Samegrelo-Abchazko a Imeretie. Vinaři hospodaří v Gruzii na asi 150 tisících hektarech vinohradů, které chrání před studenými severními větry pohoří Kavkaz, jež zároveň tvoří hranici s Ruskou federací. Gruzie vyrobí přibližně 150 milionu litrů vína ročně a je jedinečná především kvůli subtropickému klimatu, dostatku srážek, dlouhému slunečnému létu a mírným zimám.
Oblast jižního Kavkazu, a tedy i hornaté Gruzie, považují vědci za kolébku pěstování vinné révy a výroby vína. Dokazují to četné archeologické a paleobotanické nálezy, nemluvě o písemných či folklorních zdrojích. Při vykopávkách v oblasti dnešní Gruzie archeologové objevili pecičky kulturní vinné révy pocházející ze 7. tisíciletí před naším letopočtem. O bohaté tradici pěstování a výroby vína svědčí i to, že je provázána s gruzínskou státností, která sahá hluboko do minulosti. Svatá Nina, která podle legendy ve 4. století přinesla do Gruzie křesťanství, měla v ruce kříž z keře révy svázaný svými vlasy. Od té doby se vinná réva stala symbolem nové víry a svým způsobem i Gruzie.